Energie ta si žije vlastním životem. Člověku je jen vykonavatelem mnoha procesů, které se dějí uvnitř těla. To je nastaveno zvládat menší i větší porce stresů i zátěže, kterou nám život přináší. Občas se stane, že energie není nazbyt a tak musíme ulehnout. Občas se podpoříme dobrým jídlem, nebo nějakou tou sladkou či slanou pochutinou, která nám dodá energii, abychom vydrželi na cestě vpřed. Jindy stačí pobyt na čerstvém vzduchu a energie vyskočí do závratných výšin, že ani netušíme, kde se najednou vzala. Je to prostě a jednoduše tak, že organismus jasně ví, co mu v danou chvíli chybí a řekne si, co mu máme dodat. Je my ve své vlastní naivitě, hluchotě a hlouposti se snažíme být chytřejší, než celý náš propracovaný tělesný systém a myslíme si, že víme nejlíp, co nám chybí. A tak děláme hloupá rozhodnutí, tlačíme se do extrémů, ubíráme si sílu a pak upadáme do takových situací, které mohou znamenat až ohrožení našich vlastních životů. To je ovšem to nejhorší, co můžeme udělat, vždyť ten máme jen jeden. Tak si jej važme a buďme na sebe opatrní!
S rozvahou a mírnou odvahou za mírnou námahou...
Žádné komentáře:
Okomentovat