Ráno ještě pomaličku a polehoučku otevírá oči, ale my už tušíme, jaký bude náš společný program. Vyrazíme se obléknout a hlavně se pokusíme do něčeho obléknout. Musíme najít věci, kam se vejde zasádrovaná ruka, se kterou se při balení na cestu nepočítalo! Něco najdeme a jedeme na to... Vyrazíme za sluníčkem, až do výšky třitisíce metrů nad mořem, kde nás to oba chytá za srdce. Království sněhu a ledu, všude slunce, lyžařský mumraj a my tu stojíme a čekáme, co s tím... Je nám to lítu, ale zas si říkáme, že je dobře, že jsme tady společně, že to skončilo jen tou pochroumanou packou a ne hůř. Dáme si dobrou italskou kávu, která nám zvedne náladu a pak vyrazíme zpět do údolí. Zde ruku v ruce dojdeme až domů. Nakonec si sama vyrazím na lyže, i když to není úplně ono, snažím si to užít a dám celkem šest slušných dlouhých jízd, které potrápí nohy. Pak společně odpočineme před večeří a čekáme na medvěda...
Mytí medvěda, není žadná věda!
Žádné komentáře:
Okomentovat