Krok za krokem jdu si každým dnem a snažím se jít za sluncem. Uskutečňuji své plány a nechávám za sebou ztráty i hořké rány. Přináším do našich životů smích, radost, štěstí a naplnění, občas je to dost těžké zadostiučinění. Nemám vždycky dostatek energie, síly ani schopností, mít k dispozici všechny možnosti. Přesto se snažím být optimistou a měnit pochmurnost situací takových, jaké jsou. Někdy se cítím ochromená, nejistá, jindy se mi zas jen stýská. Snažím se studovat, cvičit, dobře spát, mít kolem sebe zvířátka, lidi a pořádek i řád. Poslouchám hudbu, vnímám života běh, jen ten věčný a neustálý koloběh... Proč se tak věci rychle mění? Proč si připadám jako ve vězení? Kde vzít odvahu, na to čelit všem výzvám? Jak najít sebe, ať se v tom vyznám?
Jasné a současné, všechno je dočasné...
Žádné komentáře:
Okomentovat