Zastavit se,
poslouchat,
zvuky hudby
nechat hrát.
Občas ticho
nechat znít,
jen tak v čase
prostě být.
Nebát se a
klidná zůstat,
srovnat se a
s hudbou srůstat.
Hudba nikdy
nesoudí,
vždycky tělo
rozproudí.
Hudba to
je všeho lék,
pro každého
začátek.
Vždycky dává
spojení,
pro mě je to
znamení.
Že jsou zvuky,
včetně ticha,
součástí toho,
kdo dýchá.
Jsou podstatným
spojením,
s nejhlubším vnitřním
nedšením.
Jsou naší přirozenou
součástí,
jež má mnohé
oblasti.
A ty jsou krásné,
zvláštně zní,
pro všechny,
kteří bdí i sní...
Proto nerovné cesty
rovně vnímám
a zajímavé příležitosti
v sobě přijímám!
Muziko hraj, na celičký kraj...
Žádné komentáře:
Okomentovat