Neumím se vymotat z věcí, které se omotávají kolem a kolem. Stále se točím v kruhu a jsem jako lapena do záhadné sítě, která mě ne a ne pustit dál. Přešlapuji na místě, poslouchám rozhovory ostatních lidí kolem a kladu si otázku, co dělám špatně? Kde dělám chybu, že vlastně nežiju a jen živořím? Jediné, co znám, je neustálé vstávání a chození do práce, kolotoč doma kolem domácích prací, nákupů, úklidu, vaření, praní a žehlení. Do toho přibývající starostlivost o stárnoucí nemohoucí rodiče, kteří v mnoha věcech čekají, až vyřeším, udělám, dokončím, zavolám, obstarám a dojednám. A jak mám potom najít čas na nějaké svoje aktivity, třeba jen na své milované čtení, nebo malování obrazů? No to fakt nevím... Natož abych si mohla v klidu a bez starostí zajít do kina, nebo s vlastním manželem do kavárny, či cukrárny. To mi příjde jako úplná fantasy! Asi fakt něco dělám špatně a budu muset rychle přijít na to co, abych to mohla napravit, než bude pozdě!
Napravit chyby, nechytat ryby...
Žádné komentáře:
Okomentovat