Po dlouhých cestách se toulám,
v rukou stále něco žmoulám.
Moudrost a porozumění hledám,
po pádech a kotrmelcích ze zvedám.
Zdánlivě nemožné kroky dělám,
sama se ptám a věřím pověrám.
Dlouhé cesty a poutě podnikám,
stereotypu života tak unikám.
Střádám a cvičím se v tom,
v čem je třeba,
jím a posiluji ducha a
jím hodně chleba.
Dívám se do dálky,
nacházím korálky.
Poslouchám radostné
zvuky ty milostné...
Neboj se, dál jen běž,
sílu na vše, zas
najdeš!
Zvládneš to,
vytrváš,
dobré lidičky
kolem sebe
máš...
Přijímej, užívej, kroky své na cestách rozumně rozdávej!
Žádné komentáře:
Okomentovat