Kdo jsi a proč jsi právě tady? Vypadáš naprosto sebejistě a vůbec si netroufám odhadovat, zda jsi opravdovým hrdinou, nebo se mi to jen zdá. Někdy totiž umíme nádherně klamat a nebo dokonce i hrát své role takovým způsobem, že i samotní herci by se od nás mohli učit. Ráno si říkáme, že nedokážeme udělat ani jediný krok, samotný Lazar by byl proti nám úplný sportovec a neuběhne ani chvilička a už skotačíme, běháme, smějeme se a laškujeme, jak jen nám síly stačí. Usmálo se na nás naše stěstíčko, cítíme se naprosto vyrovnaně a spokojeně. Máme plné bříško, nic nás nebolí a do teplého pelíšku je to jen pár kroků. No co víc si přát! Takže se usmíváme, jsme stateční, silní a sršíme vtipem, víc, než by se na první pohled mohlo zdát... Lusknutím prstů, obratem vteřiny je z nás najednou zase hromádka neštěstí, kdy nevíme kudy kam, nechceme víc, než jen být a zhluboka dýchat. A co na to říct? Snad jen jediné, vítej v údělu, jemuž se říká žena!
Ženou být, umět žít...
Žádné komentáře:
Okomentovat