Nový den a nový příběh se před námi odvíjí. Člověk s něčím vstává a říká si, co ho asi čeká. Má určitou představu, co by chtěl, co by měl, co by se hodilo, co by se mělo a co by se slušelo v daném dni stihnout. Nikdy však dopředu nevíme, co se všechno podaří a v jakém rozsahu. Jsou dny, kdy nás věci napadají úplně samy, jdou si a my ani netušíme, kde se berou. Na druhou stranu jsou pak dny, kdy se snažíme vymyslet něco, máme celkem jasnou představu co, ale myšlenky se ztrácejí v mlze. Ne a ne naskočit na vlnu. Toulají se v nedohlednu a jsou na prázdninách a možná ještě dál! A čím víc se je snažíme volat zpátky, tím víc se nám vzdalují... A tak to jde den ode dne, kdy se snažíme lítat po naší sinusoidě života, nahoru a dolů. Nevíme, kdy budeme zrovna nahoře, kdy dole, kdy nás budou napadat nádherné myšlenky, kdy nebude v hlavně nic. Snažíme se připravit na to, co přijde, ale nevíme, co a jak přijde. A tak si plyneme tím našim životem, připraveni, nepřipraveni, abychom se nakonec dostali tam, kam doplujeme. Ideálně s tím, koho máme rádi a tam, kde to máme rádi! Toť stav ideál, ale i to může být úplně jinak...
Snahy jsou, ale i ty plynou!
Žádné komentáře:
Okomentovat