Tak tohle snad ani není pravda. Týden už je zase u konce a s ním pomalu končí i další měsíc. Sotva začal, už končí a já vlastně ani nevím, jak se to stalo. Nestačila jsem se ani pořádně rozkoukat a je tady říjen. Venku už to vypadá na pořádnou podzimní metelici, teplty nejsou vůbec příjemné, ale nejak si neumím představit, že teď jsme měli jaro a už je tady regulérní podzim. Dny se nám zkracují, tma prodlužuje a člověku se nechce čím dál tím víc. Asi jsem opravdu ve skrytu duše medvědem, který už se pomalu chystá na každoroční proces hibernace. Pořádně se najím, zalehnu a probudím se až zase na jaře. Venku budou kvést květinky, ptáčci budou zpívat a všechno zase bude krásné, veselé a dobrodružné... Realita asi bude jiná, vím, tu nezměním, ale já to vydržím, přečkám a dočkám lepších časů!
Kdo je trpělivý, ten je spolehlivý...
Žádné komentáře:
Okomentovat