Ráno jako malované. Člověku se lépe vstane, když jej vítá sluníčko a z pelíšku zlatíčko. Cesta k vrcholkům je dlouhá, ale pro nás jen minutka pouhá. Pádíme a hopsáme, lyže na svah dáváme. Od rána až do oběda, uteče to až tak běda. Dobrým jídlem posilněni vyrazíme do sněhu, aby naši kamarádi dalí se zas do běhu. Luis a já to vyřídíme, fun slopem se prořítíme. Bez vytáček, bez ptaní, jedeme na další stoupání. A tak stále dokolečka, až nás bolí kolínečka. Ale den byl nádherný, jedním slovem kouzelný. Děkujeme, děkujem a už teď se radujem. Až tu zase shledáme, známé i ty neznámé...
Bez radosti, není kosti!
Žádné komentáře:
Okomentovat