Jsou věci, které potřebují řešit, ale většinou se kolem nich jen diskutuje a nic se pořádně neděje. Pak existuje mnoho skutečností, které se překotně řeší, lidé se pokoušejí nacházet cesty, jak by se dalo a co by se mělo. Já si v takových chvílích říkám, jestli je svět ještě normální. Copak je potřeba řešit to, zda kvetou rostliny v parku, nebo že v zimě mrzne? To jsou přeci naprosto jasné a předem dané skutečnosti, které nikdo a nic nemůže ovlivnit. Co by mělo být vyřešeno, to leží ladem a nikdo z odpovědných si toho nevšímá. Nepřiměřená špatná nálada, vysoké ceny, stále se snižující životní úroveň lidí, neustupující a nekoncepční kroky v řízení mnoha oblastí našeho života. Asi to nejsou věci, které lidem vadí, nebo jim vadí málo, protože jinak by se přeci musely změnit. A že vadí několika málo osobám, tak co už, musí to vydržet. Ale já si říkám, jak dlouho ještě? A dá se to ještě zvládnout? A chci to tak? Vím, že nechci a proto budu bojovat, říkat to nahlas a rebelovat všude tam, kde to bude mít smysl...
Řeš smysly, nehleď na nesmysly!
Žádné komentáře:
Okomentovat