To je děs,
v dálce štěká
něčí pes.
Vítr fouká,
slunce svítí
a já se těším
na jarní kvítí.
Sněženky a primulky,
květinky, jak bamkulky.
S jarem přijde oteplení,
možná rychlé zápolení.
S učením a zkouškami,
které mě nezachrání.
Musím pryč a ty to víš,
ty to možná nepovíš.
Stejně je to žádoucí,
pro ostatní matoucí.
Já však jedno dobře vím,
že déle už nevydržím.
Koloběh a přešlapy,
k nitru mě nenavrátí.
K tomu je mi nutná změna,
bude dlouhá tahle směna.
Přesto bude státi za to,
ty jsi moje velké zlato,
ty to taky pochopíš,
až mou radost uvidíš...
S úspěchem si povídej, zelenou mi vždycky dej!
Žádné komentáře:
Okomentovat