Co hledáme, to nacházíme. Co chceme, to máme. Co nevíme, to objevíme a co řešíme, to vyřešíme. Otázky a úkoly se hromadí na pomyslnou kopu, která přetéká a bují na našich stolech. Proto bereme do svých rukou pomůcky a odstraňujeme vrstvu po vrstvě. Hrajeme si na archeology, historiky a objevitele, kteří hledají pravdu zapomenutou ve starých věcech. Při první zmínce se pokoušíme interpretovat chování, myšlení a názory těch, ktěří zde byli před námi. Jistotu nemáme, ale věříme, že ono poskytnuté zobecnění je správné. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že někde se žilo krásně a bohatě, jinde zase chudě a nevlídně. Malé záhady s velkým přesahem odkrýváme nejen ve svých rodinných historiích, ale také ve vlastních životech. Proč se zamilováváme do neznámých osob a časem tvoříme páry? Proč se dva různí lidé přitahují a po letech zjistí, že spolu nemají nic společného? Proč někdy odkrytá pravda způsobí větší pochopení, než její skrývání? Netušíme, ale vždycky věříme, že odpovědi nalezneme při našem pátrání. A pokud ne, žijeme s vědomím záhad ve vlastních nitrech...
Tajit a mlžit, kolem se plížit?
Žádné komentáře:
Okomentovat