Pomalu, ale jistě jdu krok za krokem a cíl je jasný. S každou vteřinou mého života vystupuje z mlhavých cárů a já vím, že už se to blíží. Nepovolit v úsilí a dotáhnout do konce to, co je již rozjeto. Teď ještě mohu chvíli stočit tělo do klubíčka a odpčívat. Ale za chvíli se musím probudit a s novou silou je potřeba se opět dát do práce. Malý stupínek je velkým krokem a velký posun je blíž k závěrečnému cíli. Říkám si vydrž, nebuď srab, zatni zuby a táhni. Vždyť na to nejsi sama a nechceš přeci klamat sebe, ani své blízké. A tak po malé chvilce trudomyslonosti se opět vrhát do započatého díla, které dokončím. Sice ne dnes, možná ani zítra, ale nejpozději v polovině roku to přijde. A pak? Zatím nevím, žádné plány si nedělám, neboť vím, že člověk míní a život mění...
Měj se rád a pracuj, životem si nudu zkracuj!
Žádné komentáře:
Okomentovat