Náhodná setkání a dlouhodobé vzpomínky. Nechť paměť stále slouží a oči vidí to, co vidět lze i nelze. Pod povrchem skrytá krása je součástí mého bytí. Kam se podívám, tam vidím dobro, lásku a souznění. Stačí se jen správně dívat a směřovat pohledy, které nemusí jít až za obzor. I na špičce nosu je možné spatřit něco krásného, co pohladí po duši. Velké uši, které sluší. Velký nos, který chodí bos. Velká hlava, která je vždy plavá. Velké oči, které vždycky skočí. Krátké nohy, které slepí vlohy. Krátké nehty, svrbí a šlechtí. Prostě krása jenž se nezdá a každému je dána v takové hojnosti, aby ji měl do sytosti. Snad proto mějme oči otevřené a srdce na dlani, neb zvony již vyzvání. Možná přinesou milé vyznání, možná to bude jen poznání. Co však určitě přijde je sluncem ozářené sněhové pole, které se třpytí a leskne. Možná se zastesne, možná se probudí, co však je podstatné, krása je pro nás, pro lidi...
Užívej radosti, neboj se starostí!
Žádné komentáře:
Okomentovat