Připravit, pozor, start! A den může začít... Vyběhnout, vyskočit, něco malého sníst, probudit se, odšroubovat vázání, naštělovat lyže, vzít si správné oblečení a hurá do mrazu. Sluníčko se usmívá, Praděd se za námi tyčí a my už míříme opět do hor. Rádi opouštíme každodenní realitu a jedeme se užít volnosti, studeného vzduchu a dobré nálady. Pusa se nám nezavře, dovíme se mnohé věci a najednou máme pocit, že jsme si blíž. Mnozí zlí jazykové tvrdí, že není možné být v každodenním kontaktu s nejbližšími a ještě se při nich radovat. A já moc dobře vím, že nemají pravdu. Je to jen o tom, jak si nastavíme společný čas a kolik jsme ochotni upustit z naší vlastní lenosti či letargie. Co na tom, že večer nohy bolí, hlavně že den stál za to! Byl jaký byl a jen my víme, že byl koouzelný. Díky za každý okamžik a všechny minuty, kdy můžeme být spolu!
Být sám je někdy příjemné, mnohem příjemnější je moci sdílet své radosti i starosti...
Žádné komentáře:
Okomentovat