Velké oči unavené,
dopředu tu cosi žene.
Vidět už dost musely,
přesto mají mezery.
Sledovaly, viděly,
hlavou přesto věděly,
že to co je důležité,
zůstává vždy uvnitř skryté.
Proto chápou změny směru,
mají v sebe svou důvěru,
berou věci s nadhledem,
důležitým přehledem.
Zítra vše se jinak jeví,
to co dnes se na mě šklebí.
Proto nechme leccos spát,
zítra to už budem brát.
Budem opět plánovat,
na týmy si spolu hrát.
Budem vidět rozvoje,
u každičkého postoje.
Ten se totiž nezastaví,
kažou věc si přenastaví.
A tak stále jenom dál,
s vývojem si velký král!
Pamatujme na kořeny,
byť ty pohledy nám změní,
nazapřeme souvislosti,
i když nechceme jít do zlostí.
Přejeme si jediné,
ať to všechno pomine.
Z ničeho je věc, já jsem jezevec...
Žádné komentáře:
Okomentovat