Na co se lze v dnešním světě spolehnout? Existují nějaké neměnné veličiny, které se nemění v průběhu věků? Snad kromě neodvratitelného procesu stárnutí, mě v tuto chvíli nic nenapadá. Mohu se domnívat, můžu věřit, pokoušet se dohadovat, ale jistotu nemám. I když si říkám, že jistoty mého života jsou jisté, netuším, zda už zítra tomu nebude jinak! Spoléhat se jen na pravdivost, je ošidnou záležitostí. Každý člověk má míru pravdy nastavenu jinak a také pohled na to, co pravdivé je či není, posuzuje se subjektivního hlediska. Také určitost není měřítkem. Mohu změřit, zvážit či určit velikost spolehlivosti? V teoreticky daných intencích ano, ale v praktickém životě ne. Mohu se spolehnout na předpověď počasí a přesto se přižene neočekávaná bouře. Ani zaměřenost není spolehlivá, protože vychází ze subjektivní podstaty. Je evidentní, že se mohu spolehnout na své zkušenosti, ale i zde už může být pravda posunuta. Je tedy zřejmé, že spoléhat se na evidentní a nepopírat zaručenost našich životů, je klamavým odstínem dnešních dnů. Vše je totiž jasné, nic není nemožné a pravda je jen odleskem reality lidského života...
Spoléhejme na spolehlivé a hledejme hranice vlastní spolehlivosti!
Žádné komentáře:
Okomentovat