Dětské tvůrčí nadání, genialita a zároveň jednoduchost řešení závažných problémů světa dospělých, mě nikdy nepřestane udivovat. S jakou lehkostí se rodí nápady na zlepšení, co všechno dokáží zjednodušit a bez mrknutí oka použít. Je až k nevíře, jak by se svět zjednodušil, kdyby jej ovládly děti, nezatížené společenskými, kulturními či pracovními konvencemi. Místo tak fádní a přesto krásné, barevné, veselé i inspirující. Modré, zelené, růžové a puntíkované, kde vládnou dobré víly, rozhodují rozumní králové a dobro vždy zvítězí nad špatností. Ale v tom ona genialita dítěte nespočívá. Rozhodně je spojena s bláhovou nevědomostí, vírou v upřímnou snahu, že každý tvor tohoto světa je s ním spojeno neviditelným vláknem, tak jako dítě. Jen dítě dokáže pohladit a uzdravit nemocnou duši, chmury na tváři či nervozitu okolí. A proto bychom měli dětem naslouchat, být připraveni k podpoře jejich ducha i nadání vidět v lidech to lepší. I my dospělí pak budeme nahlížet své životy z té klidnější strany a ledacos oželíme, jen abychom nezklamali důvěru v nás kladenou.
Vidět věci tak jak jsou, souvisí s genialitou...
Žádné komentáře:
Okomentovat