středa 15. dubna 2015

Superpočítačová

Dívám se a nestíhám,
co tu všechno dneska mám.
Hlava jde mi z toho kolem,
všechno je to honem, honem.

Jeden přístroj, druhý nástroj
a je toho plný sál,
kdopak by se tady bál?

Já si tady tiše sedím
a jen stále na to hledím.
Je to pravda, je to fakt,
že všechno můžem spočítat?

Každý úkon je prý výkon,
pro vědu pak je to zájon!
Bez výpočtů nelze žít,
jen díky superpočítači můžem být!

Já však stále věřím,
víc a víc,
že bez člověka by byl tento přístroj,
nula i nic!

Člověk stále je tu středem,
bez něho se nikam nehnem.
Jen s ním může přístroj být,
počítat a soutěžit.

Proto dneska nápad mám,
nechme všechno náhodám.
Život nelze spočítat,
ten lze žít a radovat.

Počítače nechme být,
život si pojďme krásně prožít!

Super den prožitý žitím a bytím všem...

Žádné komentáře:

Okomentovat