Vítr bloumá korunami stromů, pročesává si své větrné vlasy. Na zahradě to vypadá jako by tudy prošla větrná vichřice. Z drobných větviček pohozených jen tak do záhonků i trávy, jsou najednou ohromné větve. Při jejich sbírání a hrabání si tak pro sebe říkám, jako velkou sílu musí vítr mít, aby dokázal ulomit tak ohromné větve! Jsou zde pohozeny jako párátka a dva dospěláci mají co dělat je odklidit. Příroda je mocná čarodějka, plná nástrojů, prostředků a tlaků, které člověk nepochopí. Může pouze klidně stát a v úžasu se dívat na její krásy, sílu a úchvatnost jejich jevů. Já dnes se svým malým úžasem sleduji sílu větru a doufám, že bude mým věrným pomocníkem, nikoliv pánem.
Krásný den pohozených větviček, bez velkých opiček ...
Žádné komentáře:
Okomentovat