Stýskám si, stýskám, doma si výskám. Jak je to dávno, co jsme se bavili s medvědem Pú a jeho přáteli. Uběhlo několik dlouhých let bez Púa a už se mi po něm zase stýská. Tygr zas řádí jako ďas, králík se zlobí a mračí, tu středem si prasátko kráčí. Kryštůfek Robin se těší a zpívá, Ijáček na něj svým ocáskem kývá. Parta je úplná, parta je zde, kdepak je maličký Jabíček, kdepak on je? Utekl čas ten pryč, kdy hledali jsme s Púem klíč. Uběhla vteřina, jako velká peřina. Zůstaly vzpomínky na krásy, kamínky. Zůstaly skryté v nás poklady, které nás ochrání před mraky i děsnými úklady! Pokud to půjde i medvídek Pú k nám zase někdy zajde. Polaskáme, pohladíme, na veselou notu se naladíme. A nostalgie, ta půjde pryč, už zase máme tu ke skrytému klíč....
Absolutantní den s Púovou tyčnou a dalšími pro každého - chachachacha!
Žádné komentáře:
Okomentovat