Očičko, očičko,
co je ti kočičko?
Proč slzy kanou ti,
do chloupků, do vousů?
Kdopak ti ublížil,
kdo tě zas ponížil?
Hodná si kočička,
která má víčka.
Plná jsou radosti,
pro děti, pro hosty,
není však nutné mít
na dušičce vždycky klid.
Měsíc se naplní,
doroste do trní,
my si pak sedneme,
v sobě si řekneme.
Umím já příst i spát,
umím já dávat i brát,
proto mám na duši
ten zvláštní klid,
proto chci jen pro Tebe žít!
Krásný a jasný večer všem...
Žádné komentáře:
Okomentovat