Brát věci tak jak přicházejí a neplánovat dál, než do příští minuty. Umět improvizovat a hledat cesty tam, kde to vypadá zoufale. Překračovat sám sebe a nacházet sílu vnitřního ducha ve chvílích, které vypadají beznadějně. Být tam, kde nejsou očekávány podoby naší skutečnosti. Projevovat odvahu i statečnou mysl v nečekaných souvislostech a postavit se i vlastním strachům. Rozhodnout se alespoň malými krůčky pro zlepšení života ostatním lidem, neboť tím zlepšujeme život i sobě samým. Uvědomit si, že pohlazení, obejmutí, útěcha, slova podpory a vyjádření našich emocí nejsou vyjádřením našeho pádu. Ba naopak, je vyjádřením toho, že jsme lidským stvořením, které umí přiznat samo sobě svou vlastní vinu, umí přijmout zodpovědnost za radosti, strasti, starosti i láskyplnosti života a pokouší se změnit svět k lepšímu. A to tak, aby každý měl možnost být, žít, mít...
Pomáhej, ochraňuj a při ostatních i sobě stůj!
Žádné komentáře:
Okomentovat