Mám své sny a občas se bojím, zda ještě najdu sílu k jejich uskutečnění. Mám dny, kdy věřím, že svět je přesně tím místem, kde mám být. Mám pocity, které jsou natolik silné, že se mnou valí, jako proud divoké horské bystřiny v údolí. Mám radosti, které si ukládám hluboko do srdce a propisuji si jednotlivé útržky do mysli tak, abych si je dokázala později vybavit. Mám starosti, které mě obírají do spánek a berou mi potřebnou energii pro běžné fungování. Mám Tebe, který jsi mou kotvou na rozbouřeném moři a přístavem bezpečí v nebezpečných vodách ocenánů. Mám Vás, kteří ve mě věříte, když ztrácím naději v sebe sama a víru v to, že se ještě dokážu zvednout a jít dál. Mám sílu, kterou mě obohacujete, abych se vždycky pevně držela nohama na zemi. Mám víru, že láska, srdce na dlani a bezpečí je tam, kde jste Vy!
Díky, že Vás mám!
Žádné komentáře:
Okomentovat