Tak se dneska ukáže, jak se věcí mají. Uvidíme, jak to vlastně všechno dopadlo. Jak se noha uzdravuje a co všechno se v ní za ten uzdravovací čas událo. Jsem docela napnutá a zvědavá, co se od pana doktora nakonec dozvím. Netuším, jak na to jsem a ona nejistota mi nedává spát. Jsem z toho nezvózní a mám pocity, které mi radosti nepřidávají. Doma už se cítím zavřená nejen ve čtyřech zdech, ale také zavřená v tom, co je kolem mě. Nějak se neumím z toho všeho zpamatovat a dostat do normálního běhu... Všichni čekají, že už konečně budu zase úplně normálně fungovat. Já si však kladu otázku bude to ještě možné? Budu ještě někdy úplně normálně fungovat? Bude to ještě někdy takové, jaké to bylo? Dá se vrátit na začátek? Někdy by to bylo fajn resetovat se jako stroj a dostat se do úvodního nastavení. Ale to v našem člověčím nastavení bohužel není úplně zcela možné. Takže předpokládám, že tohle bude trošku složitější a dneska se snad dovím víc. Snad to bude lepší a snad se dozvím jen dobré zprávy!
S kontrolou za patrolou...
Žádné komentáře:
Okomentovat