Co si propůjčujeme a proč? Co sdílíme a jak? Co máme společné a s kým? Jak se díváme na svět a kdy? Důležité otázky, na které není jednoznačná odpověď. Tak, jako se my sami vyvíjíme, vyvíjí se také naše myšlenky a názory. To, co se nám zdálo podstatné a jasné, je nyní v mlze. Jedna odpověď byla včera zcela zřejmá, dnes už však neplatí. Jediné, co zůstává a v čem je naše stálost jsme my sami. My, se všemi našimi vlastnostmi, radostmi, starostmi, strastmi i krásnými chvílemi. My, propojeni sebou samými a našimi spřízněnými dušemi. My, silné, radostné, vznětlivé, dávající, pobírající... My, které uzemňujeme, dáváme kořeny a rozevíráme křídla těm, které milujeme. My, jež podporujeme odvahu a věříme ve slova klasiků. My, jež dáváme naději, že jsi statečnější, než bys řekl, silnější, než se zdá a chytřejší, než si myslíš! My jsme tady a jsme připraveny být s vámi i sebou samými...
Odpovědi hledej, střípky poznání zvedej!
Žádné komentáře:
Okomentovat