Nápomocná

Opice, čepice, jepice,

těším se domů velice.

Lakomec, pitomec, 

jezevec,

dívám se stále na 

stejnou věc.

 

Kytice, růžice, koření,

jsou věci, které se 

prostě nezmění...

 

Vodník, kolovrat, 

matička,

už nebere mi moje

hlavička.

 

Julie, Paris, Hamlet,

jsem se do toho zaplet.

 

Čeština jede, závodí,

a já se nějak brouzdám

v ní...

 

Slova se kolem proletí,

až na konec doletí.

 

Tak si pak hezky spočinu

a budu mít velkou svačinu.

 

Budu mít klid a pohodu,

konečně budu mít svobodu!

Ještě chvíli vydržím a vás všechny podržím...