Když člověka pálí židle pod zadkem. Když se mu zdá, že život je jedna velká série špatností. Když zjistí, že rozhodnutí už nejdou zvrátit. Když pochopí, že život není jen práce. Pak popadne svých pár věcí a vyrazí. Jen tak se toulat. Jen tak se nechat vést od místa k mísstu. Jen tak procházet a vnímat vše, co jej obklopuje. Toulavé boty nazuté a krosna na zádehc. To pak člověk zjistí, kolik krás je všude kolem Kolik věcí nepotřebuje a co je vlastně důležité. Někdy je totiž fajn se jen tak toulat, abychom se mohli vracet. Tam, kde toulání zase bude mít svůj směr.
Toulej se, jdi, cestu si najdi!
Žádné komentáře:
Okomentovat