Konečná

Života se nebojím,

hlavu, ruce zapojím.

Když se chvíli ochladí,

tělo to jen pohladí.

Jako vždycky v tento čas,

v rybníku je plno řas.

Venku vrabci štěbetají,

že vlaštovky už odlétají.

Na dvorku pak selátka,

ťukají nám na vrátka.

Od rána až do večera,

pracuje jak pilná včela.

A s příchodem měsíce,

padne znovu na líce.

Potom přijde naše chvíle,

plná radostí a kratochívle.

Užijme si spolenčně volné dny konečně!