Tak a je to tady! Den, kterého se vždycky děsíme, i když víme, že přijde. Den, kdy se musíme vrátit do reality všedních dnů. Den, kdy volnost, toulání se a společné sdílení končí a začíná zase řád běžných dnů. Ano den, kdy končí dovolená a opět začíná pracovní proces a jeho starosti. Uteklo to jako voda a mnohé ze vzpomínek s námi zůstanou napořád. Přesto by se chtělo říct, neutíkej ještě, zůstaň o chvíli dýl. Ale čas vymezený na radovánky skončil a je nutné se vrátit zpět. K domácím povinnostem, školním radostem, pracovnímu nastavení a hlavně k civilizaci, která až tolik nechyběla. Nusí to být, to víme všichni. Jen snad ještě chvíli zůstaneme v naší bublině iluzí, že starosti se řeší samy, problémy neexistují a všechno, co je potřeba, je jen v okruhu naplánovaného výšlapu. Hory, stoupání, sluníčko, šlapání, kouzelné objevování a my tři!
Tak si to zachovej v paměti, ať más něco pro děti...
Žádné komentáře:
Okomentovat