Máme mnohé touhy a přání, se kterými vstupujeme do dospělého života. Od raného děství slýcháváme slova, až budeš velká, tak se to podaří, až vyrosteš, budeš mít... Jakmile se ovšem stane ten zázrak, že opravdu vyrosteme, najednou je tady další až. Honíme se za pracovním úspěchem, lákavými fotografiemi pro sociální sítě, zážitky a dobrodružstvím. Nevnímáme právě probíhající den a stále srovnáváme sebe se svým okolím. Toužíme, chceme se stát lepšími, dokonalejšími, ale nepoložíme se otázku, proč? A nejsme vlastně dokonalí právě teď, v této naší nedokonalosti a aktuální prostotě, kterou máme? Nemusíme přeci dokazovat své kvality pomocí dalšího titulu před jménem či faktem, že všechny zadané úkoly zvládneme sami. Naše kvality jsou v nás a není potřeba je dokazovat těm druhým. Sami sobě dejme najevo, že se plně soustředíme na sebe sama, vnímáme své vlastní potřeby, tužby a přání. Nerozptylujme se tím, co nezměníme a měňme to, co je důležité...
Vnímej se a usmívej, s dobrou náladou si život užívej!
Žádné komentáře:
Okomentovat