Další deštivé ráno a na obloze jen husté mraky. Vstáváme brzy a přivoláváme sluníčko. Jediné, co se nám podaří, je přivolat ještě větší déšť. Pohledem z okna i mimo nej víme, že dneska i tak vyrazíme ven a nic nás nezastaví. Jakmile se objeví kousek modré oblohy mezi mraky, my už míříme do osady Jizerka. Nulová teplota, pára od pusy, silný vítr a dešťové mraky vystřídá krásný pohled na řeku Jizeru. Ta se valí, zurčí po kamenech, aniž čeká na naše svolení. Přes Karlovský most se vydáme k osadě Jizerka, cestou stihneme vše, od sluníčka, větru i sněhových vloček a malých mrazivých krup. Za chviličku opět svítí slunce a my pokračujeme až na vřesoviště. Pak podél Jizery s další dešťovou přeháňkou v zádech. Tu využijeme k obědové pauze a nasbírání sil k neplánovaným výkonům. Odpočinek, velká síla a ani nevíme jak, stojíme na vrcholku kopce Bukonce, široko daleko nejvyšší homole, která se tyčí do výšek. Pak se už jen skulit dolů a hurá do tepla...
Buď svěží i když sněží!
Žádné komentáře:
Okomentovat