Rozčarování cítíme ve chvílích, kdy stojíme před skutečností, kterou nemůžeme změnit. Snaha po změně a případné nápravě věcí je natolik silná, že nedokážeme pochopit, proč věci nejdou upravit, obrátit či nahradit. Naše úporná snaha vyznívá do prázdna a my se musíme rozhodnout, co s tím. Můžeme jít cestou naštvání a vnitřní zloby, která nám nedá spát. Můžeme cítit vnitřní tlak, který musí někde vytrysknout a dát průchod pociťováné frustraci. Jiným způsobem vyrovnání se s nemožností změnit skutečnosti je ji prostě a jednoduše přijmout. Akceptovat, že zrovna prší, sněží, nebo pálí slunce. Povolit si radovat se z toho, že je středa či neděle a překonat tak vnitřní tlak stálosti. Protože se celý život učíme rozhodovat, jestli něco schválíme a překonáme, je to i cesta pro přijetí nezměnitelných skutečností. Neplýtvejme drahoceným časem nad věcmi, které změnit nejdou a věnujme jej těm, kteří to ocení!
Přijmout a věřit, pravdu si střežit...
Žádné komentáře:
Okomentovat