Slova a věty letí větrem do dáli, vypouštěná k povzbuzení mě, tebe i dalších. Vnímáme jejich sílu, vážnost, specifičnost i důležitost pro naše životy. Vnímáme sebe z povzdálí a nechápeme, jak může ono nic tak ovlivňovat svět. Něco tak beztvarého, bezmyšlenkovitě vysloveného, nehmotného dobývá hranice našeho poznání a překračuje mezery v duši. Staví mosty, buduje duchovní dálnice, překlenuje zamlklá údolí. Boří hranice, vítězí nad hmotou a klepe na poplach. Několik malých písmen, která znamenají mnoho a nic. Pro toho, kdo vnímá jsou pokladem nade vše. Pro toho, kdo nechce chápat jen závan větru v každodenním životě. Hřejivé slovo pálí a dodává sílu, silná slova pak odvahu k překonání sebe sama. Mějme tedy odvahu slova slyšet, říkat a s rozvahou předávat, abychom působili, ale nezpůsobili...
Slova s lehkostí větru a síly hromů přej tomu i tomu!
Žádné komentáře:
Okomentovat