Nepřipravená a přesto na cestě. Dnešní den začal neobvykle a nikoliv podle včerejších plánů. Rychle probudit a je čas vyrazit na cestu. Nejprve popojet do Filipovic, pak na Červenohorské sedlo a odtud už jen po svých. Stoupáme, nabíráme výškové metry, sledujeme zelenou značku a pak se stočíme na žlutou. Náš směr i cíl této výpravy je jasný. Dojít až na Šerák, ke zvoničce svatého Jiří. Občerstvit se a pak opět po svých sestoupat do začátku naší cesty. Pomalu a jistě klademe nožky jednu za druhou, ukusujeme kilometry i výškové metry. Za několik okamžiků klesáme, abychom se opět vyškrábali na Keprník. Ano, už je to jen kousek, ještě jednou seběhnout dolů a vyjít nahoru. Jsme tady, dáme si zaslouženou malinovku, otevřeme domácí svačinku a smlsneme si na borůvkovém koláči. A kde je hoši ten můj? No snad jste mi jej nesnědli? I vy mlsouni jedni, tak si dáme ještě jeden a pak už vyrazíme na cestu do cíle. Po dvaceti dvou kilometrech, výškovém stoupání i klesání rádi usedáme opět do auta a míříme zpět na chatu.
To byl dnes den, prostě jako sen!
Žádné komentáře:
Okomentovat