S úsměvem a dobrou náladou potkáš mnohem více pozitivního, než když se budeš mračit. I když si myslíš, že všechno je jen v tvé hlavě, zjistíš, že mnohé se děje i v rámci tvého těla. Mračit se uvnitř je jako mračit se navenek. Být uzavřeným a nemluvným je jako stát v bublině. S lidmi a přesto úplně bez lidí. Člověk ovšem nemůže žít bez těch, kteří jej obklopují. Žijeme totiž v prostoru, který není určen pouze nám, ale sdílíme jej se vším, co nás obkružuje. Je to příroda, zvířata, lidé, společenství, pravidla, normy, společnost i nespolečenské prvky. Obloha, slunce, voda, vzduch, úsměvy i zamračené tváře. Snad proto je krásné úsmívat se, abychom alespoň tímto málen přispěli k tomu, že náš obklopující prostor bude pozitivně sršet dobrou náladou a krásným vnitřním smyslem. Úsměv nic nestojí a je to světlo, které můžeme dávat, i když už nám nic dalšího nezbylo!
Usmívej se a srdce bude doma...
Žádné komentáře:
Okomentovat