Od rána až do večera táhneme svou kárku světem. Koukáme se kolem sebe a přemítáme. Co všechno jsme udělali, proč, co nás k tomu vedlo? Neumíme chodit světem jen tak, bez pevného odhodlání chovat se slušně, s respektem ke všem živým tvorům a vysokými nároky na etická pravidla v sobě. Je v nás plně zakořeněno dávání a jednání, bez očekávání osobního prospěchu. Jsme plně v soulasu s přesvědčením, že při jednání s ostatními je důležité chovat se s vážností i úctou, kdy hlavním vodícím prvkem je slušnost a ochota pomoci. Snad proto vkládáme vlídnost do svých slov i činů. Volíme vždy morální cesty řešení problémů i svárů. Máme vysoká očekávání od vlastní osoby a nespoléháme na obecnou morálku. Je totiž jen na nás, jak dalece dokážeme být vzácným a šlechetným stvořením. Ona ušlechtilost není běžně daná, prýští z člověka a je vítanou lidskou ctností. Proto ji pěstujme a buďme jí dobrými zahradníky...
Zalévej a šlechti, bude ti to ke cti!
Žádné komentáře:
Okomentovat