Příjemné naladění od prvních tónů. Štěbetání ptáků, čepýření a klokotání, které se ozývá za zastřenými okny. Chtěla bych co nejvíce prodloužit ty chvíle, kdy nemusím nic a mohu všechno. Jen tak si v klidu ležet, poslouchat a nechat se unášet do blaženého stavu polosnu. Budík má ovšem úplně jinou představu o dnešním ránu. Zvoní, zvoní, zvukem chce prorazit mou hlavu. Ano, je čas vstávat, protřít oči a vyskočit jako srna do dalšího dne. K tomu si uvařit voňavou kávu, sníst něco dobrého a pak už hurá za pracovními povinnostmi. Než se naděju, je tady poledne. Venku se vystřídaly snad všechny typy počasí. Pršelo, svítilo sluníčko, dusno se dalo krájet a také sem tam přišel vítr. Poledne je časem přesunu, s obědovým mezipřistáním. Ještěže ty naše malé společné schůzky máme! Je to fajn vidět a slyšet, co je nového. A co pak? Ty domů a já dál. Za cvičením, přípravou dalším činností, přemýšlením a nákupy. A kdyby toho bylo málo, pak doma čeká hromada vypraného prádla. Zapnu si televizi, hodím ruce na stůl a šupito presto, mám dnes hotovo... Že byl den dlouhý, nevadí. Rozhodně jsem se nenudila, něco jsem udělala a přiblížila jsem se vstříc víkendu!
Nohy si hodíme na stůl, nebudeme dělat nic jen napůl...
Žádné komentáře:
Okomentovat