Beztížná

Pomalu, ale jistě,
stojím na stejném
místě.

Od začátku
do konce,
budem šlapat
do kopce.

Budem bloumat,
poznávat,
jaké kdo má květy
rád.

Co nás spolu
propojuje,
co nám lýtka
zapaluje.

Od rána až
do večer,
budem jako
pilná včela.

Sbírat, létat,
pobíhat,
kilometry
počítat.

Až se všeho
nasytíme,
domů opět
zamíříme.

Kde se budem
těšit, prát,
na dovolenou
vzpomínat...

Stoupat výš, zažívat horskou beztíž!