Nádherné povětří, čistý vzduch a les plný vlahé vůně. Daňci volně se pohybující v oboře, kterou stoupáme až na vrcholek k hradu. Všude krásné výhledy a dechberoucí sluneční paprsky, osvětlující spletité kořeny stromů. Na kameni sedí chytrá liška Bystrouška, která zde dohlíží nad klidem a jasným svitem. My se jen krátce vyfotíme a už jdeme dál. Láká nás samotný vrcholek, kde spočineme ve stínu stromů. Posilníme tělo i duši a vyrazíme dál. Je to tady opravdu kouzelné. Těch vůní, pohledů, milých zákoutí a výhledů, až to člověku nedá spočinout. Projdeme každou dostupnou část a míříme dolů. Podaří se nám zahlédnout skupinku dančích mláďátek i s maminkami, zdoláme nebezpečné a klouzavé bahno, no a už jsme dole. Šup, hup přes potok a údolí, kam jsme se to poděli? Jiná úžasnost na nás kouká, vykukuje a troubí do okolí. Jen ty uši nic neslyší, dokud se nedostanou blíž. Nos zavětří, žaludek poskočí a nohy se rozběhnou neomylně až na vrchol. Je to nádhera vracet se tam, kde to máš rád a objevovat to, co jsi předtím neviděl!
Uši ti sluší, ocásek též a teď už rychle poběž...
Žádné komentáře:
Okomentovat