Nevzdychat a dívat se vpřed. Dozadu se ohlížet jen tehdy, když není jiného východiska. Mít možnost změnit svět a se dívat docela zblízka. Promýšlet kroky a přesto si kráčet, za sebou bláznovství nechat si kráčet. Člověk je ve střehu, stojí si na břehu, ve víru vzpomínek, najdeš si kamínek. Najdeš si dnešní den, který je jiný jen. Barevný, slunečný, k lásce je netečný. Někdy se to stane, že večer zaplane, že den se proplíží, na nebe nevzhlíží. Co je to za lidi, že radost nevidí? Že jsou jen ve svých snech, nežijí v těchto dnech? Všichni se snažíme, myslíme na jiné. Někdy však nestačí, mít oči v pekáči. Musíš víc snažit, ducha si bažit. Jen to ti pomůže, když tělo nemůže. Tvá mysl dobře ví, co je důlěžité a co máš v ní!
Naslouchej, nespěchej...
Žádné komentáře:
Okomentovat