Rychle spěchej, honem chvátej, životem se jen ták tápej. To je cesta necesta, jako z města do města. Člověk raději si v klidu hoví, nežli cokoliv z rybníka loví. Přeci jen je krásné žít, mít svůj koutek a svůj klid. To je moudrost věku daná, že spěchem nic se neovládá. V klidu, s rozvahou a jasnou myslí, člověku to dobře myslí. Nemusí se tolik bát, že by jej druhý neměl rád. Že by něco zameškal, kdyby trošku posečkal. Spěchat musíš, žít však chceš, zlu se přeci nevyhneš. A tak říkám přátelé, jen ať je to veselé. Jak to tady na tom světě, krásně voní, libě kvete. A já spěchat nebudu, raději si pobudu. V klidu duše, v zákoutí, hlavu složím do proutí. Tam je milo, tam je krásně, tam si píši svoje básně...
Šikmý svět a pomalý květ!
Žádné komentáře:
Okomentovat