Když jsi blízko, nebojím se ničeho. Dáváš mi pocit, že stačí roztáhnout křídla a mohu letět. Do dalekých krajin, neznámých míst i kouzelných zákoutí, která máme tak rádi. Jen s Tebou vím, že jsem sama sebou a na nic si nemusím hrát. Vím, co Ti vykouzlí úsměv na tváři a co naopak zachmuří oči. Jsme spojeni neviditelnou linkou a tím jsme stále spolu. Čelíme výzvám i nástrahám, kterých je stále mnoho. Zkoušíme nové možnosti a nebojíme se jen tak být. V tichosti sdílet naše tichá přání a v hluku hudby vyslovovat hluboké city. Nebojíme se, jsme, žijeme, tvoříme, boříme, řítíme se a uskutečňujeme svůj svět. S pokusy a omyly, s radostí i starostí, s úsměvem i zamračením, s láskou i nenávistí. Podstatou je, že jsi, jsme, jste!
Otevři oči a řekni mi, co vidíš...
Žádné komentáře:
Okomentovat