Chtělo by to tělo, které by nebolelo. Které by pracovalo a nikde nebojkotovalo. To si ovšem budeme muset ještě počkat, abychom se mohli dočkat. Někdy zlepšení přichází okamžitě a jindy je jeho nástup jen váhavý. Každý den o maličký kousíček blíž vysněnému pořádku a snad i skutečnému zdraví. Jak je křehké a kolik má odstínů si člověk uvědomí právě ve chvílích, kdy cokoliv přestane fungovat. To je pak každý krok palčivější, než obvykle a rychlost pomalejší, než by zvládl šnek. I tak se dá začínat nový rok, jako připomínka, že si můžeme myslet mnohé, ale skutečný život přesně porcuje to, co potřebujeme zvládnout. Ať to, či ono, je toho právě akorát...
Ke kroku krok, zas bude dobře!
Žádné komentáře:
Okomentovat