Dětinská radost mě dnes neopouští. A proč, zeptá se někdo? Netuším, jen vnitřně cítím, že má potřeba radovat se a dělat druhým radost dostupuje značného vrcholu. Od přichystání výtečné snídaně milovaných chalpům, přes radostné předání sladké dobrotky sestře, až po obyčejnou kresbu od srdečného Matěje a Mii. Dnešní den je prostě a jednoduše ve znamení obyčejné dětské radosti, kterou způsobují obyčejně neobyčejné věci. Stačí si totiž jen uvědomit, že pokud v nás zůstane kousíček dítěte, pak nezestárnem. Budeme stále schopni naslouchat moudrosti svého dětského srdce a intuivní jednání, spolu s radostným nadšením budou důležitou součástí každého okamžiku. A v tom je přeci ona krása života! Že dokážeme vidět neviděné, slyšet neslyšené a chápat nechápané. Jsme schopni radovat se z pohlazení a věřit v dobro, lásku a štěstí, jež pramení z nás samotných a našich propojených vztahů.
Buďme dětinskými, zažeňme pryč života stíny...
Žádné komentáře:
Okomentovat