Každé ráno vstáváme, abychom se něco nového naučili. Abychom se připravili na budoucnost a dokázali se vyrovnat se všemi nástrahami, které nám vstoupí do života. Od dětského věku slýcháme, uč se, budeš to potřebovat, až budeš velký. Já si však říkám, je-li tomu tak? Opravdu budou naše děti potřebovat za pár let informaci o derivátech uhlíku? Je skutečně nutná znalost historických faktů, dat a souvislostí, které dostávají v dějepise? K čemu pak využijí mineralogické složení naší země, včetně názvů minerálů, aniž by je měly kdykoliv v ruce? A zároveň si dovolím odpovědět, ne, nebudou. Doba se již dávno změnila, jen výukový proces stále stagnuje na úrovni konce 19. století. Děti memorují, učí se zpaměti a biflují moře faktických informací, aniž byl viděly souvislosti, stavěly pomyslnou logickou strukturu a dokázaly odvozovat jedno od druhého. Takhle přeci funguje náš reálný svět, nejsou to oddělené škatulky, bez souvislostí jednotlivých jevů. Právě naopak je to svět propojených skutečností a faktů, které mají jeden reálná základ, ze kterého pak vyrůstají do své podoby. A právě tohle bychom měli naše děti učit. Pracovat s informacemi, umět nalézat souvislosti a vidět strukturu všude tam, kde je to možné. Jen tak jsme schopni pro ně zajistit jistou budoucnost, která je v současném pojetí tak nejistá. Kdo z nás totiž ví, co bude? A snad proto nejsme ani schopni říci, co by mělo být v hlavách těch, jež budou svou budoucnost žít...
Sláva specialistům, jež vidí svůj základ v obecném přehledu!
Žádné komentáře:
Okomentovat