Učit se a pracovat s vědomím, že každý den je něčím zvláštní. To chce pevné přesvědčení a radostné naladění, za cenu opomíjení mnoha negativních skutečností. Pohledem do života a světa zjistíme, že nepřirozené se stává přirozeným a přirozené minimálně neobvyklým. Za exota není ten, kdo se chová nekonvenčně a nepřizpůsobivě. Právě naopak, je jím ten, který si životem vykračuje tak, jak jej naučily předešlé generace a minulé doby. Je vnímán, jako někdo, kdo se neumí přizpůsobit novým zázrakům moderního světa a stále si lpí na tom, co bylo kdysi. Já se však ptám, co je špatného na slušnosti, úctě ke starším, lidskému pochopení a vcítění se do života těch, kterým nebylo dáno tolik, co nám samotným. Není to přeci jen nějaké prázdné nic, jsou to trvalé hodnoty, které dávají životu smysl, cíl a potřebnou náplň. Ona totiž jen planá slova a vznosné myšlenky nestačí. Je potřeba sáhnout k činům, které potvrzují pravdivost našich myšlenek. Snad proto každý den najděme kousek svého pravého já, nechejme si prozářit něčím, co nás přesahuje a vzpomeňme těch, kteří nás učili, co je správné, vhodné a příkladné...
Nasytit duši, to nám přec sluší!
Žádné komentáře:
Okomentovat