Víme, co je důležité pro nás a naše děti? Umíne se podívat pravdě do očí a říct, že žijeme tak, jak se má? Dokážeme vlastním dětem ulehčovat jejich celkem rušný život v digitální době? Sami máme mnohdy problémy oprostit se od svých problémů, které řešíme, jak jinak, ve spojení s digitálním světem informací. A přesto bychom měli hlavně vnímat to, co je zřejmé. Pro děti jsme od jejich narození vzory a učíme je vlastním chováním, jednáním a bytím. Měli bychom si také uvědomovat, že děti potřebují stabilní rodinné zázemi a zdravé vztahy v rodině. Jen tak mohou být dětmi a vytvářet si sami vlastní reálný svět. Mohou pronikat postupně i do světa digitálního či virtuálního, ale jen tehdy, když je to potřeba. Nemusíme přeci vlastní děti usazovat k počítačům, tabletům a mobilům, protože sami jim můžeme nabídnout mnohem víc. Sami sebe, sport, venkovní aktivity, šplhání do kopců, sjíždění řek na raftu či brázdění zasněžených svahů. Stále jsme spolu, lelkujeme a zklidňujeme se k nalezení signálu v šumu a záplavě informací. Jdeme do hloubky a chytře skrýváme a chráníme děti i sebe před útoky moderní džungle. Víme, co je jedovaté a čemu se vyhýbat, a zároveň máme vyšlapané cestičky z této nové džungle ven. Kam? No přeci do skutečného světa!
Ruku v ruce jít, nenechat se džunglí zaskočit...
Žádné komentáře:
Okomentovat