Den jako vymalovaný se přímo nabízí k výletu. Kam, kam si vyrazíme? Snad někam do přírody, do stínu lesa a příjemného vlahého vánku. A tak je rozhodnuto, že naše cesty povedou na naše oblíbená místa plná vlhkého mechu, praskajících dřevěných cestiček a krásných horských luk. Také oběd nás po dlouhém pochodu nezklame a příjemně nás naladí na pokračování našeho putování. Jen nevíme, kam se poděly všechny ty lesy, které tady ještě před pár lety byly. Byl to snad kůrovec, nebo lesní kalamita, či těžba za účelem prodeje? Netušíme a při zvučném brebentění dorazíme až na vrcholek kupy, která se nijak nezměnila. Výhledy do krajiny polské i české jsou mlžné, ale nám to nevadí. Užíváme si odpoledního pobytu na čerstvém horském slunci a víme, že takový klidný den si zaslouží i klidný konec. Proto usedáme k předem připravenému stolu plného dobrého jídla i pití a pokračujeme v povídání tam, kde jsem právě přestali. Dlouho do noci vzpomínáme na staré dobré studentské časy, kdy všechno bylo možné a nic nebyl problém... Na konec notně unavení uléháme s tím, že zítra je taky den a snad bude tak fajn, jako ten dnešní!
Neboj se jít a přitom si snít...
Žádné komentáře:
Okomentovat